Ceny nemovitostí rostou

Ceny nemovitostí stále rostou, zatímco úrokové sazby hypoték klesají. V prvním čtvrtletí roku 2019 podle dat Eurostatu cena bytů a rodinných domů meziročně vzrostla o 9,4%. Proč ceny domů a bytů stále následují rostoucí trend se podíváme v následujícím článku s majitelem Musil Reality, Tomášem Musilem.

Růst cen nemovitostí v Evropě

Průměrný nárůst cen nemovitostí v celé EU je pouze 4%. V ČR tedy rostou ceny nemovitostí 2x rychleji než ve zbytku Evropy. V sousedním Rakousku rostly ceny v průměru o 4,2%, v Německu o 5% a na Slovensku o 5,7%. Rychlejší růst cen nemovitostí zaznamenávají už jen v Maďarsku. Konkrétně se jedná o 11,3 %.

Proč v České republice ceny nemovitostí stále rostou?

Důvodů je hned několik. Můžeme to shrnout do třech zásadních bodů. Prvním může být pomalá legislativa. Nutně bychom potřebovali stavět nové byty. A především ve větším množství. V současné době je po bydlení velká poptávka. Bytů je nedostatek, a to šponuje ceny nahoru.

Dalším důvodem je také fakt, že se daří ekonomice. Mzdy rostou, lidé vidí budoucnost optimisticky a mají chuť utrácet.

Třetí možné vysvětlení kontinuálního růstu cen nemovitostí mohou být úrokové sazby, které jsou stále velmi nízké. A pokud mají lidé alespoň nějaké finanční prostředky, chtějí hypotéku, chtějí bydlet a chtějí kupovat.

Kdy se růst cen nemovitostí může zastavit?

Domnívám se, že růst cen nemovitostí vydrží někdy do roku 2022. Pak se začne projevovat „něco jako krize". Naznačují to různé ekonomické indicie.

Například velké automobilky začínají šetřit a v některých státech už ceny nemovitostí nerostou. Lidé si berou méně hypoték a banky se připravují, že jejich peníze budou „dražší". Ekonomové, kteří předpověděli krizi v roce 2008 už veřejně tvrdí, že krize se blíží. Někteří dokonce varují, že bude mít ještě horší dopad než ta poslední.

Není tedy otázkou, zda „něco jako krize" přijde. Ale kdy to přijde.

Co je však jisté, že z dlouhodobého hlediska nebude mít žádná krize trvalý dopad na ceny nemovitostí. Tyto se po dobu ekonomického propadu sice sníží, nebo jen stabilizují, a za nějakou dobu se opět vrátí ke svému růstu. Důkazem je právě krize z roku 2008.

A co na to hypotéky?

Shrnul jsem pro vás pár zásadních faktů.

• Výše úrokových sazeb už půl roku padá
• Během léta 2019 byla průměrná sazba 2,68%
• Zájem lidí o hypotéky klesá, respektive méně lidí dostane úvěr
• V červenci 2019 dostalo hypotéku 6 615 lidí, před rokem 7 016 lidí
• Zvyšuje se výše hypotečního úvěru, lidé si půjčují vyšší částky
• V létě 2019 byla průměrná vypůjčená částka přes 2,3 mil. Kč, před dvěma lety to bylo o 300 000 Kč méně

Proč se banky tak snaží?

Otázkou je, proč se banky tolik snaží a předhánějí se v nízkých úrokových sazbách? Vědí, že během poměrně krátké doby (rok nebo maximálně dva), budou muset sazby navýšit. Snaží se tak zafixovat „jisté" peníze, což znamená, že půjčují co nejvíce lidem, co nejvíce peněz. Tím si zajišťují „jisté" příjmy. I banky tedy mírně řečeno tuší, že bude takzvaně „hůř".

Ano, čtete dobře.

Dánská banka vám v podstatě platí za to, že si u ní půjčíte peníze. Je to pro banku lepší situace, než kdyby půjčovala peníze s vyššími úroky a lidé své závazky nezvládali hradit. Díky různým poplatkům se nakonec nebude jednat o úplně záporné číslo. Ale už jen fakt, že nějaká banka něco takového realizuje, je skutečně důkazem, že „možné je i nemožné".